Co by mělo zvládnout dítě před nástupem do školy?

Poslední rok ve školce a pak nástup do první třídy. Tato situace může děsit mnoho rodičů. V prvé řadě proto, že jejich drobeček tak rychle vyrostl a za druhé, že se ptají sami sebe, jak to zvládne, co by měl všechno umět. Řeknete si, že chodí do školky a tam ho připraví? Z části máte určitě pravdu.

Věřte mi, že nikdo Vaše dítě nepřipraví lépe než vy, když víte jak na to.

Jestli Vás napadají otázky typu: “Kdy to mám jako stihnout?” “Co má umět?” “Kde mám najít materiály?” “ Nebude chtít se mnou pracovat!” “Čím začít.” “Nepokazím něco?”

Všechny tyto otázky jsou úplně v pořádku a naprosto Vám rozumím. Pro začátek si můžete stáhnout o e-Book “Jak úspěšně k zápisu bez kličkování a stresu”, který Vám ukáže cestu, jak připravit Vaše dítěte k zápisu. Nemusíte dlouho nic hledat na internetu a trápit se tím, že nevíte.

Je potřeba děti rozvíjet hravě, smysluplně, s respektem a v souvislostech.

Napadá Vás o čem to tady píšu, co že by to dítě mělo umět a proč? Je to jednoduché, když máte návod. Pokud budete věnovat dostatečný čas přípravě dětí teď, mnohonásobně se Vám to vrátí.

U dětí by se měly rozvíjet tyto oblasti:

• hrubá motorika
• jemná motorika
• grafomotorika
• zrakové vnímání
• sluchové vnímání
• předmatematické představy
• prostorová orientace
• mluvení a řeč
• sociální a pracovní kompetence

Možná Vás zaskočilo kolik toho je, ale nebojte se. Všechno souvisí se vším, proto je důležité pochopit souvislosti a uvidíte, že to bude prima cesta k zápisu. Pokud však některá z výše uvedených oblastí není dostatečně posílená a rozvinutá může mít Váš předškolák potíže v učení, osvojování dovednosti čtení a psaní, pozornosti, a také se může objevit negativní přístup ke škole.

A přitom stačí tak málo. Vědět, jak na to. Mnoho aktivit se dá zařadit do běžných činností a u jiných nestrávíte více, jak 5 – 10 minut denně. To není tak moc, ne?

Pojďme se tedy podívat, co by měl Váš předškolák umět.

Hrubá motorika
Předškolák by měl mít osvojené základní pohybové dovednost – překonat překážku, překonat určitou vzdálenost, skok přes překážku, skok s výskokem, skok po jedné noze, skok snožmo, chytat a házet míč, skákat přes švihadlo, zvládnout jednoduchý rytmický pohyb a udržet rovnováhu. Nedostatky v rozvoji hrubé motoriky se projevují neobratností, nekoordinovaností pohybů a mohou se objevit i obtíže v mluvené řeči.

Jemná motorika
Jestliže má dítě nedostatky v této oblasti podávají ve škole horší výkony, které jsou způsobeny neuvolněnou rukou. Neuvolněná ruka způsobuje dítěti mnoho nepříjemností. Mají pocit, že jsou nešikovné a vyhýbají se každodenním činnostem, kterými by právě jemnou motoriku měly procvičovat. Neobratnost ruky se promítá, jak ve výtvarných a pracovních činnostech, tak v sebeobsluze (zavazování tkaniček, zapínání zipů, knoflíků, používání příborů,…).

Jemnou motoriku můžeme rozvíjet:

• Cvičení s prsty – všechny prsty se postupně pozdraví s palcem stejné ruky.
• Rukodělnými činnostmi – navlékání korálků, těstovin, různých plodů, knoflíků, manipulace s modelínou.
• Činnostmi vedoucí ke zdokonalování sebeobsluhy – zapínání knoflíků, zipů, různé přezky zámky, oblékání panenek.
• Stavebnicemi a hrami – mozaiky, skládání kostek.
• Pomocí při každodenních činnostech – motání klubíček vlny, věšení prádla, hnětení těsta.

Grafomotorika
Pro psaní dětí ve škole je důležité, aby ruka, kterou bude dítě psát byla uvolněná a připravená. Pokud není ruka připravená jsou děti velmi snadno unavené, písmo není upravené a nestíhají tempo práce. Důležité je také správný úchop psacího náčiní. V případě, že dětem nejde správné držení tužky, doporučuji trojhranné pastelky, nebo násadky. V předškolním věku by měly děti zvládnout čáru, kruh, šneka, horní a dolní oblouček, vlnovku, horní a dolní smyčku, čtverec, obdélník,… Při grafomotorických činnostech je důležité myslet na správné sezení. Pařízkovy uvolňovací cviky jednotlivé prvky doplňují rytmickými básničkami, které u dětí podpoří nejen samotný grafomotorický cvik, ale také sluchové vnímání.

Zrakové vnímání
Dobře zvládnuté zrakové vnímání souvisí s úspěšným zvládnutím čtení a psaní. V případě, že dítě nastoupí do školy s oslabeným zrakovým vnímání objevují se obtíže ve čtení, psaní a se zaměřením pozornosti. Všechny tyto činnosti jsou pro dítě namáhavější a pomalejší. Komplexní program pro rozvoj zrakového vnímání můžete najít v e-Booku “Jak zvládnout zrakové vnímání v 6 krocích”, kde pochopíte co s čím souvisí, a jak na to. Zrakové vnímání můžeme podpořit skládáním puzzle, obrázků z kostek, mozaikami a pracovními listy.

Sluchové vnímání
Oslabené sluchové vnímání tvoří podklad pro specifickou poruchu učení dysortografii, nepříznivě se však může promítat i do dyslexie. Kolem pátého roku děti začínají vnímat první hlásku, kterou slovo začíná (pes – p), až po zvládnutí první hlásky začíná vnímat poslední souhlásku (pes – s), pak až samohlásku na konci (máma – a). Určování pozice hlásky ve slově je důležitým předpokladem pro čtení a psaní. Počet slabik ve slově (vytleskáváním) znají okolo šesti let.

K rozvoji sluchového vnímání se zaměřte na:

• zdroj zvuku – když jdete na procházku, zaposlouchejte se do zvuků přírody a okolí
  intenzitu zvuku – „Rádio“, básničku, nebo písničku říkáme nahlas a potichu
• směr zvuku – dětem zavážeme oči, umístíme jej do středu místnosti a my vydáme zvuk (syčení, brumendo,…) a děti mají za úkol určit odkud zvuk vychází
• sluchové vnímání zvuku a rytmu – rytmické básničky; „Ozvěna“, vytleskáme rytmus slov nebo slovních spojení a děti je po nás opakují.

Předmatematické představy
Matematika je prostředkem i výrazem rozvoje rozumových schopností i logického uvažování. Předmatematické představy se utvářejí v předškolním věku a je potřeba jim věnovat pozornost. Nedostatečně rozvinuté předmatematické představy se negativně promítají do mnoha oblastí v dalším učení. Váš předškolák má osvojené počítání do deseti, možná i do dvaceti, zná následnost čísel a ví, že se číslo v číselné řadě objevuje jen jednou. Umí určit menší a větší, kolik předmětů je v dané skupině, seřadí předměty podle velikosti a pozná geometrické tvary. Pro cvičení matematických představ dále používáme dětské hry jako je domino s tečkami, „Člověče nezlob se“, nebo speciální „Pexeso“.

Prostorová orientace
Začíná již v kojeneckém věku. Dítě nejdříve sleduje předměty, pak se začne otáčet za zvuky. S rozvojem motoriky se k předmětům začne přibližovat, bere je do rukou a začíná si s nimi hrát. S pohybem začne dítě také poznávat prostor kolem sebe. Prostorové vnímání poskytuje dítěti lepší odhad vzdálenosti, učí se vnímat perspektivu, vnímá polohu a pozici a velikost předmětů. Děti v předškolním věku určí nahoře, dole, vpředu, vzadu, vpravo, uprostřed, před, vzad apod. Při oslabené prostorové orientaci mají děti problém pro orientaci v textu, obtíže při uspořádávání číselných vzestupných a sestupných řad, ale i geometrii, orientace v mapě, nebo při výtvarných a rukodělných činnostech.

Mluvení a řeč
Pod pojmem řeč si musíme představit nejen výslovnost jednotlivých hlásek, ale také aktivní mluvení a v neposlední řadě porozumění tomu, co nám někdo sděluje. Je proto důležité porozumění trénovat kladením různých otázek.
Proč? – K čemu se používá? – Jaký je rozdíl? – Co mají společného?
Velmi důležitá je výslovnost, která ve škole ovlivňuje opisy, čtení i jeho porozumění. V případě jakékoliv vady, je potřeba navštívit logopeda.
K rozvoji této oblasti mohou můžete nechat děti dokončit příběh nebo větu, říkat si, jak jednotlivé věci fungují.

Sociální a pracovní zralost
Předškoláčci by měli být již samostatní v sebeobsluze a mít osvojené hygienické návyky (umět se obléknout, obout, zapnout knoflíky, zavázat tkaničku, jíst příborem apod.). Mělo by vědět, jak reagovat na učitele a spolužáky a má určitou dobu se odloučit od rodiny. Budujte u něj zdravé sebevědomí.

Máte plnou hlavu toho, co musíte stihnout? Pomalými krůčky se do dá zvládnout s úsměvem na rtech. Budete vidět, jak Vaše dítě postupuje vpřed a stává se z něj osobnost školáka. Budete u toho, když se bude připravovat na první třídu tak, aby ji zvládlo hravě, lehce a s úsměvem.  

A to za to stojí, co myslíte?