Učím rodiče jak hravě a komplexně připavit dítě k nástupu do školy prostřednictvím vhodně zvolených aktivit. Tak, aby tato cesta byla plná radosti, respektu a porozumění. 

Jsem máma , manželka, a učitelka...

... která má více jak 12 let zkušeností ze školství, jako paní učitelka 1. stupně. Od roku 2020 se zaměřuji na rozvoj dětí v předškolním věku a jejich přípravě k nástupu do školy. Ukazuji rodičům a jejich dětem, jak nenechat nic náhodě, být připraven, a ne překvapen...

Můj příběh aneb jak jsem pochopila...

Jsem máma a učitelka, která se stala průvodcem dětí  v jejich cestě k poznávání světa, učení se novým vědomostem a dovednostem. Na své cestě plně respektuji jejich individualitu a potřeby, které jsou důležité k postavení pevných základů a stavění na nich.  Jiskřičky radosti, v jejich očích, mě ubezpečují v tom, že tato cesta je správná. Dům by bez pevných základů taky brzy spadl, takovým příkladem je pohádka o třech prasátkách a vlkovi. 

Umí, neumí - víc jsem vědět nepotřebovala.

Dříve jsem byla učitelkou na prvním stupni, která byla u zápisu dětí do 1. třídy a zkoumala jen to, co dětí umí a co ne. Barvy, orientace na ploše, výslovnost, lateralita, počty... Pouze to, co má dítě umět, aby mohlo nastoupit do 1. třídy.

 

Každodenní horor…

V roce 2012 jsem začala pracovat na základní škole, kde jsem měla 30 dětí v      1. třídě. Ve třídě byli cizinci, děti s vývojovou dysfázií, opožděným vývojem a nechyběly ani děti s ADHD. Pro začínající učitelku to byl horor. Každodenní práce byla pro mě frustrující, nepomáhala ani komunikace a práce s rodiči. Vedení školy bylo nekompromisní a nechtělo zavádět žádné novoty. Třídu jsem vnímala jako jednu skupinu, kde každý dělá to, co ten druhý, třetí…

Touha dělat věci jinak zvítězila!

V roce 2015 jsem začala pracovat ve škole, která mi dala naprosto volnou ruku. Měla jsem v 1. třídě 20 dětí, každé dítě bylo v něčem jiné, a přitom měli něco společné. Potřebovali být komplexně připraveni pro nástup do 1. třídy, důvěru v jejich schopnosti, respekt k jejich individualitě, nabídku z aktivit, která  je posune vpřed v jejich cestě. Děti se staly aktivními účastníky, kteří svou cestou vědomě procházejí a mohou ji ovlivnit. Tento moment byl pro mě jako prozření, každé z dětí se posupovalo svým tempem a nebylo limitováno pokroky ostaních spolužáků. Pokroky na sebe nenechaly dlouho čekat, nejen po stránce vědomostní, ale také v oblasti osobnosti dítěte. Děti neuvěřitelně vyrostly a byly to parťáci do nepohody. Uvědomila jsem si, že je důležité začít včas, hravě a smysluplně…

Včas, hravě a smysluplně…

Uvědomila jsem si podstatu komplexního rozvoje dítěte v předškolním věku. Připravit je na školní docházku, ať už v základní škole nebo domácím vzdělávání, ale tak, aby dokázaly pojmout všechny vědomosti, dovednosti, sociální interakci a vše, co s nástupem školní docházky souvisí. Můžeme si říct, že dítě je dáreček (a to také je), který po rozbalení bude mít posílené všechny oblasti, které má
mít. Tím mám na mysli sluchovou percepci, zrakovou percepci, správně rozvinutou grafomotoriku, jemnou a hrubou motoriku, výslovnost a slovní zásobu. Proto je potřeba začít komplexně rozvíjet děti již v předškolním věku.

Rovnováha, respekt, pochopení…

Své zkušenosti jsem se rozhodla sdílet s ostatními rodiči, aby jejich děti byly připravené k plnění školní docházky (domácí vzdělávání či prezenční výuka v základní škole). Už nemusíte hledat na internetu a zkoušet na svých dětech jednotlivé tipy a rady na svých dětech, tohle jsem udělala za Vás a ukážu Vám osvědčené cesty, jak na to jednoduše a s radostí.